eDITORIAL REVUE ARCHEA 2021 „OBRAZY DOBY“
Vážení čtenáři,
po mnoha měsících příprav si vám dovolujeme předložit druhé číslo archetypové revue Archea. Od vydání prvního čísla uplynuly téměř dva roky, jež byly naplněny převážně náročnými a dramatickými společenskými událostmi na národní i globální úrovni. Z perspektivy archetypové kosmologie tyto „těžké časy“ souvisejí s kombinací planetárních archetypů Saturna a Pluta, jejichž setkání na obloze (tzv. konjunkce) v letech 2018-2021 propůjčilo duchu této doby specifický ráz. Richrad Tarnas ve své epochální knize Cosmos and Psyche (2006) o historických obdobích spjatých s touto archetypovou kombinací uvádí, že jsou „výjimečně náročná“ a „vyznačují se všudypřítomnou kvalitou intenzivní kontrakce: zesilováním mezinárodních krizí a konfliktů, reakčních sil a sklonů k totalitarismu, organizovanému násilí a útlaku, jež někdy vedou k dlouhodobým traumatickým následkům. Bývají provázena atmosférou vážnosti a napětí a všeobecným pocitem, že se jedná o ,konec jedné éry‘, destrukci předchozího způsobu života.“ Tato obecná charakteristika zjevně odpovídá současným globálním poměrům, snad jen s tou zvláštností, že roli klíčového katalyzátoru zmíněných procesů na vnější úrovni sehrála pandemie koronaviru. V novověku jsme si odvykli brát téma „ducha doby“ vážně. Právě na příkladu dnešních časů si však každý může velmi názorně uvědomit, že jednotlivá dějinná údobí zjevně vykazují odlišné kvalitativní akcenty. Carl Gustav Jung, který si byl této skutečnosti zřetelně vědom, se domníval, že rozdíly na úrovni ducha rozličných dob jsou dány aktivací odlišných archetypů v kolektivním nevědomí lidstva. Richard Tarnas pak tyto Jungovy úvahy rozpracoval a zkonkrétnil v astrologickém kontextu formulací své koncepce „světových tranzitů“. S ohledem na výše řečené jsme se pro Archeu 2021 rozhodli zvolit podtitul „Obrazy doby“, který vyjadřuje ediční záměr věnovat podstatnou část aktuálního čísla textům, jejichž společným jmenovatelem je snaha zprostředkovat porozumění hlubšímu smyslu současného dění. Jedná se především o úvodní pětici článků obsažených v rubrice Anima Mundi. Otevírá ji úvaha Rudolfa Starého „K fenomenologii současné pandemie“, následovaná přednáškou „Koronavirus z pohledu archetypové astrologie“ z pera Keirona Le Grice. Oba tyto texty, jakož i esejistický diptych Petra Lisého „Tavicí kotel kolektivní transformace“ a „Stíny českého kolektivního nevědomí“, jsou více či méně explicitně věnovány především reflexi výše zmíněné dobové konjunkce Saturn-Pluto v Kozorohu. Závěrečný příspěvek Gabriely Mrlákové „Velká mutace 2020“ oproti tomu pojednává o konjunkci Jupiter-Saturn ve Vodnáři, k níž došlo na samém konci roku 2020 a jež představuje nový impuls, z něhož lze vyvozovat určité náznaky budoucího společenského směřování. Vedle uvedeného ústředního tematického zaměření naleznete na stránkách tohoto čísla kupříkladu dva texty inspirované českým překladem knihy Nová vize psychologie. Vzhledem k tomu, že od úmrtí jejího autora Jamese Hillmana letos uplynulo právě deset let, zařadili jsme eseje Martina Nawratha a Rudolfa Starého do rubriky Výročí. Rubrika Hermeneutické studie tentokrát nabízí tři rozličné příspěvky. Prvním je etuda Petra Lisého „Obraz plutonského sestupu do podsvětí ve filmové Apokalypse“, věnovaná legendárnímu filmovému dílu, jež režisér Francis Ford Coppola natočil na motivy novely Josepha Conrada Srdce temnoty. Následuje fragment mytopoetického textu Jaguáří píseň autorky Tiny Astur, doplněný psychologickou interpretací Milana Hanuše. Z pera téhož autora pak pochází i závěrečný příspěvek „Cesta sportovního hrdiny“, který je ukázkou z jeho originální knižní novinky věnované švýcarskému tenistovi Rogeru Federerovi a přináší do jinak dusných hlubin ducha doby potřebné odlehčení. Významnou součást předkládaného čísla představuje rozsáhlá stať Richarda Tarnase pod názvem „Psyché a kosmos“, prezentující unikátní shrnutí autorovy mnohaleté spolupráce se Stanislavem Grofem na poli zkoumání archetypové astrologie. Text je ukázkou z dvoudílné knihy Stanislava Grofa Cesta psychonauta, pro kterou byl na žádost jejího autora sepsán jako epilog. V rubrice Stati a úvahy mu dělá společnost stať s názvem „Univerzita“, jež je ukázkou z knihy amerického ekoteologa Thomase Berryho Velké dílo, připravované k českému vydání nakladatelstvím Malvern. Zmiňovaný Grofův opus Cesta Psychonauta je v čísle rovněž recenzován – mimo jiné i proto, že se jeho autor letos dožil požehnaného věku devadesáti let, k čemuž mu srdečně gratulujeme. V rubrice Recenze dále naleznete rozsáhlou reflexi nejnovějšího čísla spřízněné kalifornské revue Archai z pera Miroslava Otmara. Lenka Kubelová se pak zamýšlí nad knižní novinkou Polibek kobry autorky Barbory Hu, věnované tematice ženské spirituality. Na srdci nám leží i celková vizuální úprava revue Archea. Protože lze říci, že letošní číslo je do značné míry věnováno problematice kolektivního Stínu, tvoří jeho ilustrace především černobílé reprodukce prací Lenky Jirkové Táborské a Jordana Tenčeva jakožto výtvarníků, kteří mají pro zachycení této tematiky vytříbený cit. Pro oživení jsme se rozhodli do Archey 2021 zařadit rovněž čtyři barevné listy, na nichž zmíněné autorské duo doplňuje Jan Pražan. V úctě, Šéfredaktor |